Jak dojde na lámání chleba, tak si každý uvědomí, jak je atraktivita ohromně důležitá, i když vlastně ani neví proč. Je to štěstí, které se dokonce často odmítá.
Najděte své štěstí
Mělo by to být úplně bez debat, že atraktivita má hodnotu a stojí za to ji udržet. Kolikrát je ta snaha, až totálně ulítlá, jako třeba bulimie a botox panenky. Někteří se snaží dobře vypadat, mohou se s dietami a cvičením až přetrhnout, až tak že jde naopak o zdraví. Na tělo to má dopad jako agrese, kterou dál ještě uvedu. Někdo tvrdí, že atraktivita je výsledek propagace, některých rysů jako štíhlost až vychrtlost, líčení, vystrčený zadek– lordóza…, a že jde navnadit masy na cokoliv. Mé zkušenosti jsou naprosto jiné.
Přirozená atraktivita může být jen ta nevymyšlená
je jako sama od sebe, roste to samo, ani si ji nositel/ka neuvědomuje. Je tam jako snad bez námahy a nijak pěstovaná. Od přírody. Je to vůbec možné, vysoká atraktivita bez námahy? Zcela bez námahy?!
Kde se ta jiskra vlastně tvoří? A štěstí?
Je ihned poznat, když tam je. Kdokoliv ji pozná, ale reakce mohou být různé. Jsou určité výkyvy a tolerance v hodnocení. Můžeme tomu říkat celkový šmrnc a glanc. Někdo pro to používá i nadávky, jakože atraktivní žena je kost, atraktivní muž je exot…Pozor na to, i tuto atraktivitu a i to zdraví, je někdo schopen zprofanovat a odmítnout.
Vysoký počet atraktivních jedinců ve společnosti je výhodou
Pokud je někdo vysoce atraktivní a umí s tím aspoň trochu zacházet, tak to enormně zjednodušuje život. Takovým lidem se vše odpouští snadno a už předem a to také pomáhá. Pokud je ve společnosti velký počet zdravě a přirozeně atraktivních, tak se to stává běžnou normou a může vše fungovat s větší přirozenou tolerancí. Ubývá stresu. To znovu přispívá k udržení zdraví ve společnosti. Ukazuje to na stupeň zdraví, nebo právě naopak dosaženého stupně zdegenerování celé společnosti.
Atraktivita se musí jako květ ochránit před útoky
Atraktivní lidi se mohou naopak rychle stát cílem pro útoky, zejména když jich je trvale malý počet. Těch pár jedinců pak víc vyčnívá a svádí se o ně boje a bojuje se přímo i s nimi o pozornost, uznání.
Jak se bránit vůči agresi, když je všude?
Atraktivní se pak stávají až obětmi zainteresovaných. Jde o hrubé dobývání a lovení s nápadně pirátským stylem. V dnešním prostředí se dají pro piráty najít ideální podmínky skoro všude, něco jako středověké krčmy v podsvětí s alkoholem a dnes navíc s pestrým výběrem alkoholu a ještě i drogy a hromadu dalších závislostí. Už jen toho legálního je až příliš. To vše je tak často spojené s agresivitou, že se s tím každý musí v životě nějak popasovat. Všude je agrese, třeba jako v PC hrách, filmech a v pornu, prostě všude, kam se podíváte a co je běžně nabízeno. Nenormální se stává běžné všude. Tím nabídky nekončí, nemůžou se nabízet funkční zboží, které uspokojí potřeby. jen to ne. Musí se nabízet věci, které nic nevydrží a stárnou dizajnem co nejdřív.
Sto let jde točit pořád dokola podobný dizajn aut a dělat je tak aby za 3 roky vypadaly staře. Nejdřív velká světla, hlavně, když jsou zrovna ve vývoji miniatury. Roky chrom a hned na to vůbec žádný chrom. A 3 roky staré zboží vypadá jako z bazaru.
U lidí jsou vidět stejný fenomén x letých obměn v módě, hudbě, tetování, plastik, zájmových činností.
Jedinou možnou obranou je nereagovat, je nutné to aktivně pilovat a může to stačit na pořád. Pokud jsou nabídky agresivní, že už doráží jak hladoví psi, vytáhnout na ně klacek. Pokud je to často, tak se nikdo nemůže divit, že zejména slečny pak vypadají znechuceně, nebo nabroušeně, nebo to jak mluví. Pokud jako celek společnost piluje aktivní nereagování na nabídky, přestává tolik utrácet peníze. To se také kolísavě děje, když má jiné starosti, třeba zdražování energií a paliv.
I naprosto zdravý a kdo chce zůstat zdravý, se musí naučit žít v agresivním prostředí.
Získat peníze na uživení, nebo normální život, normální rodinný život, bylo vždy a je spojeno s pořádným stresem. Bez ztráty kytičky a zdraví, je to dnes nemožné. Nejpalčivější otázkou lidstva je, jak se zbavovat stresu a jak zacházet s agresí. Tato metodika má zatím prakticky nulovou propagaci, jako by to bylo spíš odmítané. Plzák např. doporučoval sportovní utkání. Běžně se radí fyzické námaha a třeba štípání dříví. To všechno běžné je sice snadné, jenže je to málo.
Jak udržet atraktivitu a štěstí?
Vědět jak, je sice hezké, ale dokázat, to je těžké. Musí se otevřít brány fyzických možností a většinou také třinácté komnaty, které se snad nikdy ani neotevíraly.
Myslíte, že máte na to odvahu?
Jenže i náznak nějakého tajemna a neznáma si všichni žárlivě střeží. Nejvíc je to vidět na odmítání jakéhokoliv přiblížení na otrávených ženách z té spousty mužské nevyžádané pozornosti. Úplně nejvíc se ta otrávenostimpregnuje do pohybů, grimas i do hlasu u prostitutek. I v běžných filmech to dokáží odprezentovat přesně. Navazování normálního vztahu ze strany muže je předem odmítáno. Je to snad jediný extrém?
Je také u všech těch princezen vězněných ve věži nějakým kralevicem, jak v pohádce jen v dnešní době? Nejprve otcem, že mu to samotnému už dávno vadí, když dcera se nechystá vyjít z domu a je jí 30 a seznamování evidentně nijak neprovozuje. Některé to uvěznění i chtějí, že někomu patří a mají klid. Dokonce dokáží patřit někomu v představách a mají něco jako partnera jen vysněného, virtuálního. Další podobná možnost je, že jsou věrné předem svému budoucímu partnerovi. Navazování vztahu je od začátku ze stejného důvodu nemožné. Chybí tam jakákoliv odvaha na samostatnost, schopnost jednat sám za sebe teď a vždy znovu a třeba ve vytváření zdravého vztahu od začátku, kdy nemusí být hned jasné jak má dopadnout. Nedivím se tomu, protože staré modely manželství nefungují a nemít v tom jasno od začátku znamená nepřehledné množství rizik, které jsou vidět na případech v okolí. Nejvíc zvláštní mi přijde fakt, že nejčastěji chybí i nejmenší představa proč se vlastně seznamovat podle nějakého normálního scénáře v četně absence přehnaných očekávání na konci.. To nepovažuji za projev svobody, ale dobrovolné omezování.
Většina ztrácí i zbytky svobody příliš lehkomyslně,
Nedokáží si pak v rodině prosadit ani čtvrthodinu, půlhodinu už vůbec, denně na nikým nerušené samostatné cvičení. Nejlépe jsou na tom z tohoto hlediska managerky, co do samostatnosti.
V životě již dokázaly, že se umí osamostatnit. Dokázaly být cílevědomé a problémy se zajištěním existence jako utáhnout samy byt, dokázaly už taky. Zrovna jim se však často vyčítá, že si nedokáží najít partnera. Dokázaly být cílevědomé a řešit všechny problémy třeba se zajištěním existence a utáhnout samy byt. Tvrdí se, že problém je najít si protějšek ještě schopnější, aby mohly také ještě vzhlížet na partnera. Co když je to spíš tím, že už dávno odmítly hrát celospolečensky zavedenou hru o vzhlížení nahoru k partnerovi. Je to starý model, který fungoval minulá staletí, kdy muž byl živitel rodiny. Dneska je to výrazně v menším procentu, že muž uživí trvale rodinu sám a žena se k němu na začátku nastěhovala a ty své drobné výdělky si může rovnou celé nechat.
Výsledkem je, že všichni jsou zaměstnáni na celý den kromě spánku a nemohou, nebo si ani nesmí dovolit mít v něm 30min pro sebe.
Musí padnout rozhodnutí, najít si čas pro sebe
Jak to zkusit přes všechny obavy a nechuť?
Životní zlom
Je třeba na uklidnění říct, že vlastně o nic nejde, jde o cviky, které se uvolňují a stále více provádějí jakoby samy. To tak dlouho, dokud nevyvolají aspoň trochu pocit určité senzace. Je to uvolňování endorfinů zcela bez námahy. Vtírají se do toho pořád tendence provádět všechno drsně, agresivně vůči sobě, což jsou návyky z každodenního života. Přesně to vytváří a dál posiluje bloky, deformuje tělo a to včetně výrazu obličeje, který také není uvolněný a za desetiletí se tvoří odpovídající vrásky. Jsou to všechno věci, které nejde úspěšně ovládat pořád přes den. Někdo si myslí, že se bude ovládat pořád 24h denně, bude pořád rovně a nebude se smát, aby nebyly vrásky… Tak to není.
Celá práce je v tom, povolování, a nenuceného uvědomění příjemného proudění v těle a umět to podporovat ještě dechem. Samovolné tendence těla jsou přesně všelijak opačné, stahování se a zatajování dechu nejlépe na úplnou nulu. Je možné cvičit i v posteli před spaním, jenže není to ideální místo na cvičení, protože to láká kdykoliv ke spaní.
Jedná se o zlomovou etapu v prožívání s vlastním tělem a musí trvat určitou dobu. Nakonec se totiž zjistí, že jde o samovolné soustředění a při tom dojde ke vzpomínce, že tyto pocity tělo už dříve mělo. Může se to připomínat, když už ne jindy tak nějakou dobu při usínání, jenže i tato chvíle se časem zkracuje. To všechno se jen zapomnělo, protože se nevědělo co s tím, když to tu bylo. Životním stylem a podmínkami se o to nepozorovaně přišlo. Tato chyba ba se neměla už opakovat.
To je to, co dělá jiskru a atraktivitu
Je to samovolné soustředění na určité víry v těle, někdy jako mentální tornáda ve spojení s tělem. Obvykle to zná každý. Má to určitě blízko k prvnímu buddhistickému vnoru. Setrvání v bezpříčinném štěstí. Jenže jde o něco, co je zapotřebí si umět v životě prosadit. Samo to degeneruje jako tělo bez cvičení a pak to už naskočí jen na vnější popudy, jako z hudby, z pohledu na něco atd s dále klesající tendencí. Je škoda to ztratit. Jde o to opět to nalézt a patřičně si vážit jako štěstí z vlastních zdrojů.
Porovnejte to s tím, co se nabízí jinde. Jaké štěstí nabízí trh?
Prakticky všichni vám radí jak na štěstí, dokonce i psychologové, tím že se utrácí prachy. Každý má najít nějaký ten svůj kousek štěstí někde venku. Radí se jak na štěstí v koníčkách, ve sportu a také v manželství. Kdo se naučí očekávat a přijímat štěstí z venku, třeba od partnera a nikdy jinak, bude závislý. Bude to pak po svém okolí vyžadovat a nejspíš to vždy nepůjde hladce a bude to způsobovat nespokojenost a zase pravděpodobně nějaký druh agrese.
Agresivita je sice častá a všudepřítomná a je třeba si uvědomit co dělá s tělem i při té zábavě u televize. Ať už jen prožívaná, tedy nijak projevená, při filmu, nebo jen pociťovaná doma, často právě to kazí životy všem. Stává se návykem. Někdo radí nebát se být agresivní, umět ji projevit, nezadržovat, nepotlačovat. Já bych si dovolil poraditnezačínat u agresivity, přestože jsou na tom založené celé různé postupy. Nejdřív se musí ovládat přijatelnější emoce. Existuje tu chronický nedostatek dobrých zkušeností.
Reiter 7/21
Přejít nahoru
Web používá soubory cookies. Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním a používáním souboru cookies.