Vývoj bolesti bylo pro mě jako pro maséra vždy tématem č.1 a bral jsem to jako opravdovou osobní i životní výzvu.
Zcela rozdílní lidé mají stejnou příčinu ve vývoji bolesti
Už nějakou dobu jsem nenapsal na mé stránky nic nového, jen jsem něco plánoval. Posledním šťouchnutím byly poslední dva dny, kdy mi pod rukama prošla taková sestava lidí, že na nich dohromady byl vidět vývoj bolesti v dlouhém časovém horizontu přes 50 let a bylo to až do očí bijící. Přišel mladý fotbalista, dva středního věku a seniorka cca 80 let. Každý by si myslel, že seniorka je na tom nejhůř a poprvé přišla o holi, to sice ano. Co bych jim vzkázal všem jednou větou?
Myslíte si, že každý pohyb je zdravý? Cvičení, že vždy pomáhá? Zapomeňte
Máte 10 lidí a každý vám stejný cvik zacvičí jinak. Jinak víceméně neefektivně. Je chůze vždy zdravá, když ze 100 lidí nenajdete dva, co jdou stejně? Dělají to již uhnízděné bloky v těle, které se budou dál rozhodně vyvíjet a ne že sami odejdou jednou. Proto je tu oprávněný předpoklad , že stejným jedincům půjde stejný pohyb i cvik stále víc neefektivně každých dalších 5 let. Stářím to není.
Vidím významnější vliv, než stáří. Jsou u mě mladí sportovci a zbrklou neefektivitou jen hýří. U nich to vypadá jako nerozum Máte sportovce, který je celý hr do všeho, i do cvičení zrovna. ale to, co je třeba, to just neudělá, protože se to vymyká jeho stále posilovaným zvykům. Zvykem bývá nejen ono hr, což bývá určitá surovost a může to být naopak i naučená opatrnost, malátnost…
V čase se vlastní styl vyčerpává a zlepšení efektivity pohybu prospěšného pro tělo samo od sebe nepřijde.
Jako hlavní problém, který brání efektivnímu postupu při cvičení a obecně při pohybu, tak vidím nesoustředěnost, nezájem o tělo a to s věkem nesouvisí.
Tam kde je nezájem o tělo tam to bolí
Naopak kde zájem o tělo je, tam se i najdou mechanismy, které umí problém danného místa posunout dál. Tělo je schopné zpracovávat problémy, jen se stává to, že danné místo to nějak najednou nezvládá a musí se mu pomoct. Čekání a optimistické, či rezignované čekání není pomoc, je to pořád čekání, nebo odhlížení od problému. Pokud třeba něco bolí, nebo brní noha, nebo ruka, no tak všechno , co se doposud dělalo nestačí, bylo to špatně, nebo málo a že to je kolísavé? No pardon, to ale na věci nic nemění, je to v rámci nějakého nežádoucího vývoje.
Další vývoj bolesti odvrátí přeci jóga
Nebo ne? Někteří dělají jógu jako sport zase a strečing, takže soustředění berou povrchně a co je to potom za jógu? Na jednu stranu se pak nemůžou divit, že jim to nepomáhá, ale tělo je složité a v tom množství protichůdných informací a rad? Řekl bych, že není třeba se divit, když to nepomáhá. Jóga se soustředěním, jak ji chápu já, se vyznačuje klidem a cvičením především o samotě, ne že se musí nejdřív do tělocvičny zase. Samozřejmě vzájemná pomoc může být perfektní a intenzívní.
Masáže pomáhají a pomáhají a zase pomáhají
a co na to vývoj bolesti?
Často lze číst , že na to masáže nejsou a na tamto a toto nejsou. To píšou ti, kteří masážím rozumí jen málo. To že se potíže při masážích přesouvají, to je prostě fakt který se dennodenně na těla odehrává. Na těle se přesouvá napětí běžně a to může být přesun potíží, které cítit jsou, ale třeba také cítit nejsou. Sportem se třeba odvede napětí nahodile z trupu a končetin cítí se skvěle , endorfiny štěstí prýští hurá, ale nahrne se jim třeba do obličeje, někam do prstu, do pánve atd. Tam se to napětí hromadí, až je to třeba najednou z ničeho nic vidět. Ti co masáže dělají denně, tak o tom něco ví. Počítám s tím dopředu, že se tak děje a rozděluji si práci na těle v čase a na jednotlivé návštěvy.
Každý má na sobě mapu bodů, které bolí na tlak více a ta se masérským propracováním těla mění. není to tak, že každého bolí totéž a pořád stejně. Anebo, si někdo mylně myslí, že to dokonce musí každého bolet?! Je to jiná bolest, než to, co bolí přes den nebo při pohybu.Vnímavý masér s touto mapou nějak pracuje určitě ji nemůže neomezeně ignorovat, to by masírováním způsoboval opakovaně bolest.
Masáže jsou ideální každodenně
ptají se mě jak často ke mě přijít na masáž? Podle potřeby a to je individuální, podle zátěže a podle ambic do jaké formy se kdo chce dostat a jak rychle. Závislost na masážích z pohledu závislosti je blbost. Na mě si zpočátku vytvořit závislost tohoto typu je dobré, ale to je vzácnější jak šafrán a východisko existuje, ale není to pak vzdání se péče o tělo. Nazývám to systematickým zacházením s tělem, které by měl opravdu každý do svého života zařadit zavčas.
Zlomová období ve vývoji bolesti
Při výběru sportu, který se pak dělá nejen vrcholově, ale i sporadicky, některý sport je vyloženě pro dané tělo nevhodný.
Totéž platí pro výběr zaměstnání, měla by tomu odpovídat i péče o tělo a nejen cvičení, ale i patřičné masáže.
Ve věku 35 let lze ještě v ojedinělých případech tělo vybranými technikami zbavit rychle bolestivých bodů, i když jde v tomto o chronicitu trvající více let.
Při nemoci jako chřipka a při vážné nemoci. Důkladně doléčit!
Senioři, kteří se neudrží ve stoje na jedné noze a nebo neumí ležet na zemi pohodlně a také se ze země zvednout prochází krizí, kterou lze řešit, ale tragicky se to zanedbává.
V určitých okamžicích života se stává bolest různě uvědomělou osobní volbou, když přechází do chronicity, chtěl bych tímto článkem varovat před rezignací a nabídnout odstranění bolesti (objednávejte se na 1h) a větší pochopení masáží na 2h, zde proti stresu.