Reiter 702 406 816

Bolesti

Šíje

Bolestivá místa mají dlouholetý vývoj a kvalitu života snižují ještě před tím, než bolet začala. K mé práci určitě patří mapovat tělo a jak reaguje a jak se v čase během každé návštěvě všechno mění a také od návštěvy k návštěvě. Mohu se vždy znovu přizpůsobit.

Je jasné, že před bolestí bylo také něco, něco co ji způsobilo. Bolestí to zdaleka všechno nezačíná a kupodivu ani nekončí.

Vyvíjí se dál, deformuje tělo, přenáší se na jiná místa, vznikají chronické bolesti a na ně se vážou i jiné potíže a všechny nemoci. Střídají se léky a nakonec nezabírá ani morfium.. Není to o stárnutí, i když vám to tak budou chtít od 40. i dřív vysvětlit.

Jak bolest začala?

Necitlivostí

Nejdřív je místo necitlivé, celé plochy těla, samo ještě nic nebolí. Někdy není cítit šimrání, ani dotek, jen takové neurčité nic. Je pochopitelné, že to může být problém na každém místě těla. I kdybychom odmyslely kam to dál spěje, je přeci jasné , že to ovlivňuje kvalitu prožívání. V dnešní době tohle však spousta lidí neřeší, je jim to jedno, ve vztahu jim záleží přeci na jiných hodnotách. Výchova dětí, stavba hnízda a zábavu si přeci dopřejí a k tomu dovču.

Chybné pohyby

Pak hrozí, že nebudou chtít slyšet, že necitlivé místo zhoršuje také koordinaci těla, to znamená, že přibývá chybných pohybů, které vedou k přetěžování jiných částí těla a na konec to bolí, jako první klidně něco jiného jinde. Pak hrozí, že bolest bude ignorována, že se přeci s ní dá žít, ne? A i hezky. Snižuje to ovšem výkon, jak ve volném čase, tak i v práci.  Jsou to právě chybné pohyby, které vedou k tomu, že vám 10 lidí zacvičí jeden cvik každý jinak. každý jinak špatně. 

Necitlivé místo samo ještě klidně nebolí roky a jen na tlak prstu. Právě různě velký tlak prstu a okamžik, kdy se ozývá bolest je pro mě důležitá informace.

Až po  tomto všem se teprve někdy ozve takové místo samo bolavě. To není konec, má to další stupně a vývoj. Některá bolest jde popřít a až později to nejde. 

Pozor na chronickou bolest, ta je trvalá a obvykle kolísá

Každá chronická bolest kdysi začala právě tak a ta je pak už napořád. Kolísavě se vrací a pořád dokola. Střídají se léky. Je možné ji někdy odstranit, ovšem nechává hlubší stopy v organismu. Je to tedy těžší se ji zbavit a energeticky náročnější. Zrovna té energie po tom všem pochopitelně ubylo také. 

Je i jiný projev snižování kondice, než jen bolest a úporná bolest

Daleko dřív než bolest, je únava, výkon jde dolů. Pohyb i sport nepřináší tolik radosti. Mají to i mladí, takže opět nejde o stárnutí. Dělají to stažené, ztuhlé svaly, vyosení kloubů, což je o tělesné formě.

Každý sám je nucen hledat návody pro zdravý životní styl a většinou nalézají to, čeho je všude hodně a evidentně nefunguje. Názory lidí jsou dnes opravdu rozmanité a zarážející. Většina se zajímá jen až o úpronou bolest,, pak teprve s tím někam jde. Většina vám bude také tvrdit, že nikdy prášky od lékařů nebudou chtít. Pak by ale nejdřív něco měli a hodně umět, s tělem. Nakonec i největší popírače léků jsem viděl jak spěchají do náruče farmacie. Pak chtějí pořád sportovat, ale odpovídající servis vyloženě nechtějí, to až se něco vysype. Někteří naopak vyloženě chtějí všechno jen od lékařů, i kdyby na blbou chřipku byl jeden čaj, tak budou raději chtít kýbl léků, než něco alternativního. Jenže to hlavní je, že většina, za těch 10 let, co u mě byla kvůli bolestem, tak to brala jako léčení, jak u doktora a to znamená do budoucna nadále závislost na pomoci od druhých.

Radím proto etapu vývoje bolesti přeskočit a pokud již jsou, tak jak se jich zbavit a začít etapu rozvoje kondice.