Správné chování je určitě pro všechny, kteří se pohybují ve společnosti, velké téma. Každému jistě v tomto narůstá sebevědomí na základě zkušeností. Když už to chování nejde vždy brilantně, ani ne zrovna dobře, jakože za tři, tak zkušenosti se hodí aspoň k tomu, jak se snadno vykroutit z případné svízele a najít opět stabilitu bez signálů zapochybování, či pohoršení, z okolí.
Na masážní lehátko se nesou všechny problémy z venku
Fyzické tělo je přímo nasyceno zážitky z každodenního života a ne vždy zrovna výhodnými. Jakékoliv z nich v mžiku náhodně vyvolává.
Někdo by chtěl říct, že paměť je jen v mozku, jenže má praxe je zajímavější, než dohady a názory. Při doteku na určité body se vyvolávají patřičné vzpomínky často s tímto bodem spojené.
Pokud tedy někdo žije naplno svým oborem, ve kterém pracuje, tak čím více jde o činnost odtažitou od vlastního těla, tak tím více ustupuje tělo do pozadí a žije prakticky jen svou hlavou. Už nyní žije většina lidí jen ve virtuálním světě, ve své hlavě. Důležitost těla ustupuje a tím slábne, tloustne, křiví se, není zájem o doteky a je více jen na obtíž a potřebuje stále více léků.
Společnost je takhle zkrátka organizována. Vytváří to moderní životní styl. Každá chyba přináší problémy. Neodpouští se nic.
Jak se bránit chybám, ve kterých nás máchají?
Asi vám přijde, že jsem s tématem dost uhnul. Ne. To byl malý, zkrácený úvod. A nyní ještě raketově úvod k hlavní části. To jak je společnost organizována je důležité. Je třeba si všímat, co to dělá s lidmi, že to nikdo neustojí ve zdraví, s rovnou páteří, bez ztráty kytičky, neřkuli potence. Potence třeba jako chuť k životu. Je to tím, že se na fyzické tělo zcela zapomíná. Na tělo není místo v našich činnostech jiné, než aby buď sedělo na židli stovky hodin měsíčně, nebo dřelo zcela jako primitivní tažné zvíře při zábavě, nebo sportu. Je to proti přirozenosti člověka, proto má všechny potíže, které má a jsou už nepřehlédnutelné. Nelze je snadno setřást, takže je nosí všude sebou, jsou na něm čitelné, nebo dohledatelné. Bránit se těm chybám je možné až po prvním kroku. Kde kdo si myslí, že prvním krokem je změna životního stylu. K tomu je však třeba poznat pojmy stres, páteř, soustředění a to nejen teoreticky. Zákazníci mi denně ukazují, jak se tomu ne/rozumí.
- Nejprve je třeba si chyby uvědomit.
Otázka tykání přichází s tím, jak je naše společnost složitě organizována s malými a velkými chybami. Někdo by rád některé problémy řešil, tak, že by je jako chtěl přeskočit, nebo že by dělal, jako že nejsou. Tykání je ideálním příkladem. Budeme si tykat a bude dobře. Někdy dojde k přehlédnutí. Někdo problémy nechápe a nepochopí vůbec.
Neřešme prkotiny, pojďme k věci. Je asi zbytečné si vykat s Thajkou na masáži, když se s ní stejně nebavíte, kvůli jazykové bariéře.
Nabízí vám uspokojení – relax, nebe a výsledek je stres
Vzpomeňte si, co všechno byste chtěli pro spokojenější život? Lepší auto, elektroniku, dopravu, parkoviště, dálnice, rychlejší dopravu … no to jsem odbočil, zdravotní péči, vztah, bydlení, zábavu, sport… lepší masáž…
Co všechno už jste proto také udělali a mnohé už máte. Do jaké míry to bylo opravdu uspokojující?
Do jaké míry to přineslo námahu, zátěž, pochybnosti, stres, potřebu zdolat další příčku? Stresu neunikne dnes už nikdo v hierarchii, z elit, nikdo nikde v žádném paláci, ani někde v džungli. Není úniku, je jen řešení.
- Po identifikaci chyby, ihned řešit. Přímo na těle u mě na lehátku.
Odolnost vůči stresu má každý velmi malou
Na masérském lehátku s tím musím počítat denně. Každý si o sobě může jen myslet, že je odolný vůči stresu. Mnozí říkají, že žádný nemají a nikdy neměli a ještě kybicují, že jsou to jen řeči s tím stresem.
- Někdy třeba to jsou jen řeči o stresu. Jenže já tu píšu o prokazatelném stresu na těle, který je nahromaděný na těle a tělo se jím dál jen sytí.
Prakticky nikoho se nemohu dotýkat napoprvé, jako že snese všechno a to přitom zde vynechávám vše o bolestech. Je to tím, že se vyvolávají vzpomínky a s nimi často odmítavý postoj k vlastnímu tělu. Dokonce se ani nemusím dotýkat a v případě i pouhého protažení to vyvolá odpor a nechuť spolupracovat. Takže potom se to projeví tak, že důležitý cvik doma nechce cvičit a necvičí. Výhledově se takový zákazník sám ochotně přemění na pacienta, který stále intenzivněji hledá léky.
Otevřenější společnost by byla lepší
Jenže otevřenou společnost nemáme. Je snadné se dneska v někom zplést. Mnozí trpí samotou ve velkoměstech. Jou přitom mladí a atraktivní. Nejsou to jednotlivci, ale desítky procent. Mnozí trpí odcizením ve vlastní rodině. Mnozí se brání před těmito nesčetnými hrozbami uzavíráním se do sebe. Nevyřeší to žádné unáhlené akce, ani tykání. Ani tykání u mě na masérském lehátku ani jinde. Tykání na ulici, v obchodě, v lékárně, to pro mnohé není problém. Roli hraje věkový rozdíl a zvolený tón. Pak také, kdo žádání o něco důležitého začne hned tykáním? Záleží tedy na jemnějších věcech a průvodních událostech. Je třeba se otevírat. Musí každý sám za sebe. Prakticky všechno řeším navyšováním stability těla. Od nejmenších bolestí a traumat, po největší. Jde při tom o rozvoj spolupráce při uchopování vlastního těla, rozvoji soustředění pro nepřímé vylučování stresu. Příště více o zdrojích stresu. I kdyby se brzy svět zlepšil k lepšímu a v to doufám, bude pořád zapotřebí se ovládat. Změňme opravdově životní styl.
Sycení těla aktivní relaxační masáží extatickou myslí
6.9.2020.Reiter
